pondělí 21. ledna 2013

Báseň o jedné sloce věnovaná mému zkouškovému období

(Nutno dodat, že to byl počin ze zoufalství, který jsem odeslala svému kamarádovi po hodinové smskové konverzaci s tím, že zítra je zkouška a já mám v hlavě leda zaltou rybku. Která ovšem neplní žádný přání...)

Učit jdu se!
Jen málo času zbývá!
Zkouška nebude milostivá!
Kéž aspoň vilný profesor seděl by tam,
jehož zrak na mladé studentky se stáčí,
a já nemusela psát test
na chtíče-prostém počítači!

PS: Ráda bych vám všem poradila, abyste si nezakládali knihy stravenkami. Ty totiž platí jen jeden rok. Hořekujte si, jak chcete, ale v lednu se vám se stravenkami z roku 2012 leda vysmějí.

PSS: John se splašil a roste jako z vody (taky ho zalejvám!). Jenže vypadá jako santusák. Chtěla jsem mu udělat fotku. Ale počkám si, až mu vyroste dread.

2 komentáře:

  1. Literární kvalita nic moc, ale prožitek hluboký :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Sory, ale ta báseň je děsná... Jistě máš jiné kvality.

    OdpovědětVymazat