Kdeže, dnes to bude povídání o něčem zcela novém. A rozdělíme si jej do pěti kapitol.
Kapitola první - Sestra a špión marně se snažící předstírat, že je kočka
Věc se má tak - moje sestra se před jistým časem zbláznila do koček. Pořídila si jednu.... druhou.... Pak si k nim přivedla do bytu našeho psa, kterého se jí jakýmsi zvláštním způsobem podařilo také přeměnit v kočku. No a pak si pořídila třetí kočku. Tedy já aspoň vřele doufám, že je to kočka. Jedná se o takového aliena zkříženého s fenkem pouštním, kdy už jen při pohledu na něj chcete volat exorcistu. No nebudu si ho syslit pro sebe, jen se nad fotografií toho božího tvora pokochejte se mnou :
Je to kocourek a jelikož prý "přijde o kuličky", tak asi nebude moci hrát biliár. A prý se bude muset vzdát i jiných životních potěšení. Inu popravdě...být kočkou, tak bych mu tak maximálně odevzdala šrajtofli, veškeré šperky a pelášila do zaječích. Chci říct, do kočičích...
Kapitola druhá - Sestřenka a její nový netopýr
Moje sestřenka žije ve Švédsku s přítelem v pěkném bytě, šťastně už dlouhou dobu, a tak se rozhodli, že si pořídí pejska. Juch, juch, křepčila jsem nadšením. Zbožňuji psy. Ona také. Když nám bylo sedm, prohlížely jsme si naši oblíbenou 1001 psích plemen a vybíraly si, kterého krasavce si jednou pořídíme. Každé pak vyšlo tak 15 adeptů, ale co, jsme silné holky a budeme mít jednou velký dům, zahradu, koně a bohatého manžela. O patnáct velkých psů se postaráme levou zadní.
Říkám velkých, protože se nám vždy líbili pořádní mazlové velikostí počínající u kokršpaněla.
O to větší bylo mé překvapení, když mi sdělila, že "Chceme niečo nenáročné, a tak sme sa rozhodli pre dlhosrstú čivavu." Moje afektované, nadšené ňaf ňaf se rázem změnilo v čirou hrůzu ve tváři.
Já vím, že je to pěkná diskriminace a psí rasismus, ale nemohu si pomoci, některé druhy psů mi připadají takové nějaké...nepsí a ošklivé. Do kategorie PES je zařazuji s nevolí a jen proto, že si je moc dobře pamatuju z naší 1001 encyklopedie. Tajně si je ale přiřazuji k živočišným druhům, jimž se nejvíce podobají a v těch škatulkách mi už zůstanou.
Tak například nastávající ňufík mé sestřenky
se až nápadně podobá Furbymu - hračce, jež byla děsně módní (a stejně tak děsně drahá a ošklivá), když mi bylo dvanáct.
Kapitola třetí - Jaké zvíře bych si pořídila raději než dvě výše jmenované kreaturky
A nyní přejdeme do sekce My private ZOO:
Kapitola čtvrtá - creatures, kterým bych odevzdala peněženku, všechnu svou bižuterii a utíkala pryč
Kapitola pátá - nezařaditelný tvor
Tvůj blog mně velmi zaujal a doufám, že budeš psát dál. Moc pěkná zvířátka! c(:
OdpovědětVymazatmůj blog: http://sweetme.blog.cz/